KOLOKVIUM V ROCE 2014

Příspěvky z Kolokvia 2014

Úvodem
V roce 2014 přivítala Náměšť nad Oslavou účastníky již jedenáctého ročníku mezinárodního kolokvia Od folkloru k world music. S trochou nadsázky lze říct, že tato akce se již stala tradicí – nejen pro svůj ustálený dvoudenní program, ale také vzhledem k pravidelné účasti většiny přednášejících a z velké části i návštěvníků – jejich počet nicméně každoročně roste. Diskusní setkání zájemců oproblematiku hudby etnické, lidové, folkové či o rozmanitou oblast tzv. world music přivítalo opět jak zástupce akademické obce (etnology, etnomuzikology, muzikology a estetiky), tak hudební publicisty a redaktory. Téma, k němuž se všichni přednášející vyslovili, se neslo v duchu podtitulu tohoto sborníku – svět v nás, my ve světě.
Problematika globalizace kultury, její světová unifikace a zároveň stále se zesilující důraz na to, aby byla zachována jedinečnost svébytných kultur v takto se vyvíjejícím prostředí, se již řadu let promítá v řadě odborných i publicistických příspěvků nejen na náměšťském kolokviu. Ačkoli mnohé hudební projevy vyrostly právě z globální kultury, nezanedbatelná zůstává otázka opačná: čím přispěly konkrétní kultury propojenému světu. A právě v tomto rámci se pohybovalo téma náměšťského kolokvia v roce 2014 – jeho účastníci chtěli připomenout, co z české (ale nejenom české) hudební kultury představuje obohacení pro jiné, co bylo přijato, transformováno, mnohdy i zapomenuto, anebo znovu obnoveno, ale ve své době žilo a mělo význam daleko za českými (či jinými) hranicemi. Název kolokvia však zároveň naznačoval, že směřování vlivů nebylo referujícími vnímáno jednostranně. Svět nebyl vždy globalizovaný, kulturní účet „má dáti – dal“ měl vždy dvě strany a fungoval bez ohledu na hranice geografické, náboženské, sociální či etnické. Hudba totiž byla a stále je univerzálním jazykem. První den setkání byl již tradičně zaměřen k reflektování zejména hudebních tradic. Důležitým tématem, jež rezonovalo hned v několika příspěvcích, byla migrace. Mluvilo se o vystěhovalectví do Ameriky či do Slavonie, o jeho reflexi v lidových písních českých i slovenských,  dnešní identitě potomků těchto vystěhovalců a funkci tradiční hudby „ze staré vlasti“ v jejich současné kultuře, a také o proměnách této hudby. Migraci českých muzikantů do ciziny připomenul jednak medailon dvou významných českých hudebníků, kteří se proslavili vRusku (Ernst Vančura a Eduard Nápravník), jednak příspěvek věnovaný českým muzikantům v zahraničních cirkusových orchestrech. Obraz světa v tradiční lidové kultuře reprezentoval dále příspěvek zabývající se slovenským lidovým divadlem a zajímavé zamyšlení nad tradiční hudbou v moderním světě digitálních vizuálních obrazů.
Druhý den kolokvia poskytl prostor poznatkům publicistů a hudebních redaktorů, přičemž mnozí z nich jsou zároveň buď aktivními muzikanty, nebo organizátory hudebních festivalů a přehlídek. Postavení menšinových hudebních žánrů v českých zemích bylo probíráno z teoretických i praktických úhlů. Důležitý byl příspěvek o příchodu blues do českých zemí, o jeho počáteční záměně sjazzem a o postupném nárůstu pochopení pro žánr. Připomenut byl také přínos sběratelské činnosti Alana Lomaxe pro rozvoj moderní folkové hudby, rocku i popu; vliv Lomaxe byl ukázán i v českém kulturním kontextu. Vývoz alternativní české hudby do zahraničí, jeho možnosti i úskalí, byl komentován v příspěvku, jemuž předcházela průkopnická propagační akce české hudby pro mezinárodní odborné publikum. Otázky komunikace našich umělců se zahraničním publikem otevřelo zamyšlení nad jazyky, v nichž našinci zpívají či uvádějí své koncerty: vedle češtiny a angličtiny byly zmíněny i menšinové jazyky a zvukomalebné texty bez konkrétního významu. Dva příspěvky se také zabývaly osobní hudební cestou přednášejícího; oba zmínily hledání, zahraniční vlivy a cestu ke kořenům domácí lidové hudby.
Tradičně bylo kolokvium propojené s probíhajícím festivalem Folkové prázdniny prostřednictvím odpoledních diskusních skupin. Osvém setkání, tvorbě a o hudební „globální vesnici“ mluvily hráčky a zpěvačky ze dvou kultur – Jitka Šuranská z Moravy a izraelská zpěvačka iránského původu Michal Elia Kamal, působící ve skupině Light in Babylon z Istanbulu.
Sborník, který začínáte číst – ať už na papírových, nebo webových stránkách – je připomínkou krásných dvou dnů v Náměšti nad Oslavou, naplněných hudbou a snahou pochopit její nepředvídatelné cesty v minulosti a současnosti.
 

Od folkloru k world music:
SVĚT V NÁS, MY VE SVĚTE

  • Martina Pavlicová - Lucie Uhlíková VYSTĚHOVALECTVÍ DO AMERIKY A KULTURNÍ PAMĚŤ (NA PŘÍKLADU MORAVSKÉ ZPĚVNÍ TRADICE)
  • Irena Přibylová KDYŽ JSME OPUSTILI PRAHU ANEB ČESKÁ HUDBA V TEXASU
  • Helena Bretfeldová A JÁ SU SYNEK Z POLANKY, A JÁ SU CÉRKA Z LIDEČKA. VALAŠSKÁ DIASPORA VE SLAVONSKÉM BJELIŠEVCI A JEJÍ VZTAH K LIDOVÉ KULTUŘE PŮVODNÍ VLASTI
  • Miloš Štědroň ERNST VANČURA A EDUARD NÁPRAVNÍK – DVĚ KARIÉRY HUDEBNÍKŮ NA RUSI V ROZMEZÍ STOLETÍ
  • Marta Ulrychová POŠUMAVŠTÍ SVĚTÁCI – ČEŠTÍ MUZIKANTI V CIRKUSOVÝCH KAPELÁCH
  • Jan Sobotka STARÉ JAKO ČERNOCH SÁM... BLUES V ČECHÁCH V LETECH 1924–1966
  • Aleš Opekar MY CIZINOU JSME BLOUDILI... ČESKÁ ALTERNATIVNÍ HUDBA A JEJÍ OJEDINĚLÉ ŠANCE NA ÚSPĚCH V ZAHRANIČÍ
  • Jiří Moravčík CZECH MUSIC CROSSROADS: PREZENTACE A UPLATNĚNÍ ČESKÉ ALTERNATIVNÍ HUDBY V ZAHRANIČÍ
  • Milan Tesař JAZYKOVÉ STRATEGIE ČESKÝCH INTERPRETŮ ALTERNATIVNÍ HUDBY
  • Jiří Plocek MOJE MUZIKANTSKÁ CESTA DO AMERIKY A ZPĚT
  • Petr Dorůžka VZPOMÍNKY NA ALANA LOMAXE ANEB SOUVISLOSTI MEZI PSYCHEDELICKÝM GURU KENEM KESEYM, ČESKÝMI TRAMPY A MILOŠEM FORMANEM
  • Juraj Hamar OBRAZ SVETA V SLOVENSKÝCH KOLEDÁCH, VINŠOCH A VIANOČNÝCH HRÁCH
  • Stanislav Rečičiar TRADIČNÁ HUDBA VO SVETE DIGITÁLNYCH OBRAZOV
  • Irén Lovász OD LIDOVÉ HUDBY K WORLD MUSIC: VYUŽITÍ MAĎARSKÝCH LIDOVÝCH PÍSNÍ PRO DUCHOVNÍ OZDRAVĚNÍ WORLD MUSIC
  • Kolokvium 2014 MEDAILONY AUTORŮ
     

Sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia Od folkloru k world music: Svět v nás, my ve světě, konaného pod záštitou Městského kulturního střediska
v Náměšti nad Oslavou ve dnech 29.–30. července 2014. Setkání se uskutečnilo s finanční podporou Ministerstva kultury.

Recenzenti:
Doc. PhDr. Eva Krekovičová, DrSc.
PhDr. Marta Toncrová
© Městské kulturní středisko v Náměšti nad Oslavou, 2014