Kde: Kavec u z�meck� j�zd�rny
Kdy: 24.7.- 31.7.
Otev�eno denn�, v�dy 1 hodinu p�ed hlavn�m programem a o p�est�vk�ch v hlavn�m programu

Kde: z�meck� park
Kdy: 24.7.- 31.7.



Jarom�r �imk�j

V�razn� plastick� tvar opro�t�n� od zbyte�n�ch detail� umocn�n� t�m�� sign�ln� barevnost� pou�it�ch n�t�r�, to je z�kladn� charakteristika d�l socha�e, sl�va�e a pedagoga Jarom�ra �imk�je tvo��c�ho v mal� moravsk� vesnici Lhota Rapotina. A to je tak� zdroj uspokojen� z pohledu na jeho kovov� sochy. Tento vzd�l�n�m socha�, sl�va� a pedagog ve sv�m ateli�ru v mal� moravsk� vesnici Lhota Rapotina sva�uje z ocelov�ch a pozinkovan�ch plech� v�razn� prostorov� kompozice na pomez� sochy, objektu, architektury a p�sma. Ano, zvl�t� p�sma�i dob�e v�d�, jak je d�le�it� vz�jemn� interakce vnit�n� a vn�j�� sv�tlosti, plochy uvnit� a vn� obrysu p�smene. To, jak�m zp�sobem �er� p�sma odeb�r� sv�tlost pap�ru. Tato vyv�enost ve vztaz�ch p�smen v n�s toti� vyvol�v� lib� pocity v p��pad� rytmick�ho st��d�n� �i naopak nelibost z nevyv�en� jednotliv�ch prvk� kompozice. A tento v�tvarn� probl�m p�en�� socha� �imk�j do trojrozm�rn�ho prostoru. Tam, kde ponech�v� p�sma� b�lou plochu pap�ru, tam socha� �imk�j ponech�v� pr�zdno, chcete-li vzduch, kter� d�ch�me. Jeho prostorov� kompozice p�itom n�kdy div�ka doslova l�kaj�, aby do nich vstoupil jako do sv�ho domu a proch�zel se jeho tajupln�mi z�kout�mi a pr�hledy. C�t�me z nich ale z�rove� radost a tak� autorovo uspokojen� z tvar�, kter� nejsou imitac� vid�n�ho, ale p�smeny specificky lidsk� prostorov� abecedy pom�haj�c�mi n�m orientovat se v mnohozna�nosti jev� tohoto sv�ta.

Pavel Tasovsk�

Narodil se v roce 1960. V roce 1978 dokon�il z�v�re�nou prac� Zv�rokruh �kolu um�leck�ch �emesel v Praze, obor um�leck� kov��stv� a z�me�nictv�. V letech 1981-1982 absolvoval odborn� kurz muzejn�ch konzerv�tor� v Moravsk�m muzeu v Brn� - specializace kov, d�evo. V letech 1998-1999 studoval na Mistrovsk� �kole um�leck�ch �emesel v Praze.
Po absolvov�n� �koly v letech 1978-1989 pracoval v kov��sk� d�ln� Um�leck�ch �emesel v Brn�. Pracoval na v�znamn�ch zak�zk�ch, nap�. Malovan� d�m v T�eb��i, hrad �pilberk, Moravsk� zemsk� muzeum, poutn� kostel ve K�tin�ch.
Roku 1990 zalo�il Pavel Tasovsk� vlastn� d�lnu v N�m�ti nad Oslavou, kde se zab�v� v�tvarn�m �e�en�m a zpracov�n�m architektonick�ch dopl�k� interi�r� a exteri�r� soukrom�ch i st�tn�ch subjekt�. Sou�asn� se v�nuje voln� tvorb�. Od roku 1992 samostatn� vystavuje. Od roku 2003 po��d� Mezin�rodn� bien�le v�tvarn�k� "Setk�n�" v are�lu z�mku N�m욝 nad Oslavou.
Realizace Pavla Tasovsk�ho jsou zastoupeny v soukrom�ch sb�rk�ch, na v�znamn�ch stavb�ch a pam�tk�ch v �esk� republice i zahrani��. Z�skal mnoho ocen�n� na kov��sk�ch sympozi�ch v �R, Rakousku a N�mecku. Kovov� objekty vystavoval Pavel Tasovsk� na v�ce ne� 50 v�stav�ch v �R i t�m�� cel� Evrop�. Stejn� tak najdeme na bezpo�tu m�st jeho realizace v architektu�e. Ka�doro�n� se ��astn� kov��sk�ho sympozia na hrad� Helf�t�n�.
Jm�no Pavla Tasovsk�ho je spojeno i s mnoha unik�ty: jako rockov� fanda je autorem ��pac�rek pro Rolling Stones�. Kdy� v l�t� 2007 koncertovala legend�rn� skupina v Brn�, byl jej�m �len�m p�ed�m dar jako p��jemn� vzpom�nka na moravskou metropoli: �ty�i kusy vych�zkov�ch hol�, v pojet� Pavla Tasovsk�ho �ensk� t�lo zaklet� do kr�sn�ch a ladn�ch tvar� kovan� �pac�rky.
Dal��m unik�tem jsou ob�� kovan� �achy, kter� byly v z��� 2008 slavnostn� odhaleny na hrad� Helf�t�n� a zaps�ny do �esk� knihy rekord�. Jsou to nejv�t�� funk�n� kovan� �achy u n�s a z�ejm� i na cel�m sv�t�. Autorem v�ech 32 �achov�ch figur o maxim�ln� v��ce 150 cm je Pavel Tasovsk�.
�Na ocelovou sochu POCTA PROMETHEOVI a jej� v�robu stra�n� r�d vzpom�n�m. Byl to pro m� velk� skok d�l. N�vrh modelu vytvo�il akademick� socha� Pavel Krb�lek. Po konzultaci s n�m jsem zhotovil model v desetin�, znovu v�e pe�liv� prodiskutoval s autorem a po drobn�ch �prav�ch jsme za�ali pracovat na so�e. Velmi d�le�it� bylo tak� um�st�n� objektu na hrad�, po n�kolika n�v�t�v�ch hradu jsme spole�n� s Pavlem Krb�lkem a Marcelou Kleckerovou vybrali m�sto p�ed hradem��, ��k� Pavel Tasovsk� o dal��m sv�m unik�tn�m d�le.
Podobn� vznikla v d�ln� Pavla Tasovsk�ho i nov� kov��sk� dominanta pro n�m�st� v Lipn�ku nad Be�vou, plastika Tilia (L�pa). Autorem n�vrhu je Alfred Habermann, kter� v�ak n�hle zem�el v dubnu roku 2008. Realizac� proto byla pov��ena d�lna Pavla Tasovsk�ho, kter� dokon�ila posledn� pr�ci �pape�e um�leck�ch kov���� Alfreda Habermanna.

---

Jan Svoboda / obrazy

Ond�ej Svoboda / kovov� objekty, �perky

Kde: Galerie 12, Ka�tanov� 12, N�m욝 nad Oslavou
Kdy: 5.7.- 5.8.
Otev�eno: �ter� - ned�le / 13 -17, mimo otev�rac� dobu tel. 724 301 621