folkové prázdniny

HOŘKOSLADKÁ FOLKOVÁ NÁDHERA

HVĚZDNÉ FOLKAŘKY HANNAH JAMES, HAZEL ASKEW A ROWAN RHEINGANS.

Za motivací nacházet pro anglický folk nová východiska a zpochybňovat předsudky o tradiční hudbě, coby artefaktu minulosti, hledejme odvážlivce neberoucí žádné kánony doslova. Jako třeba Hannah James, Hazel Askew a Rowan Rheingans. Čerpají chuť na změny z vlastních obdivuhodných kariér a nabytých zkušeností, spojí-li ovšem síly, dokážou anglický folk prodat i nepravděpodobným posluchačům. Stylově patří mezi nezařaditelné, což nelze číst jako příliš náročné. To rozhodně ne. Řečeno lyričtěji: dovedou nás na okraj útesu a strčí dolů. Vzápětí ale nádhernými a skoro bezkonkurenčními vokálními harmoniemi nadnesou a nechají poletovat v myšlenkách na to, co s těmi písněmi prožíváme. Do toho hrají na kytary, harfy, harmonia, banja nebo housle, používají perkuse, rytmický zpěv beze slov diddling a už tak pestrou paletu zvuků prokládají severskými nebo americkými vlivy. Nové album Tender natočili po šestileté přestávce vyplněné jinými projekty a poprvé se odstřihly od lidových zpěvníků. Výhradně autorskou sbírku znovu zpestřily převzatými skladbami, volbou ovšem překvapily. Do empatického naslouchaní světu se totiž Lady Maisery zjevně vloudila bezútěšnost spojená s nelehkými časy.
Tísnivá beznadějí není pro britský folk proslulý krvavými baladami výjimečná, ostatně i těhotnou Lady Maisery odmítající se kdysi provdat za nemilovaného muže rodina za trest upálí. To jen abyste věděli, odkud trio vzalo název Lady Maisery a proč je od roku 2011 spojeno s potřebou předávat silná poselství; často vnímaná jako politický manifest, ačkoliv s politikou nemají zpěvačky vůbec nic společného.
„Spojila nás láska ke zpěvu a písním s poselstvím,“ říká o vzniku tria Rowan Rheingans, kterou si po boku sestry Anny pamatujeme z loňského roku. S Hannah James, studentkou akordeonistky Marie Kalaniemi na helsinské Sibeliově akademii, a harfenicí a flétnistkou Hazel Askew své umění vložily do dalšího naprosto výjimečného projektu: Songs of Separation - desítce hvězdných anglických a skotských folkařek, včetně Elizy Carthy a Karine Polwart.
„Když s někým zpíváte tak dlouho, nasloucháte si úplně jiným způsobem. Hazel naše nové album nedávno přirovnala ke společnému něžnému milostnému dopisu, a proto se od těch předchozích tolik liší,“ vysvětlila Hannah příklon k hořkosladkým tématům a chuti ještě víc experimentovat s vokálními harmoniemi a doprovodem, prolínající se s přírodními zvuky.
Opravdu napsaly něžný dopis? A co ten vzpomínaný útes? Není to s ním náhodou tak, jak to kdysi myslela Björk ve skladbě Hyperballad? Než se partner probudil, odcházela k útesu a shazovala autodíly a představovala si u toho, jak by znělo její padající tělo narážející na skály. Terapii prováděla každé ráno, úlevně pak zbavená černých myšlenek na okorání vztahu. „Procházím tím, abych se cítila šťastnější a s tebou v bezpečí,“ zpívají Lady Maisery za Björk a vystačí si jen s hlasy a perkusemi. Není to jediná převzatá mimořádná skladba. Z téhož nepříliš veselého druhu pochází také 3000 Miles od Tracy Chapman, líčící v majestátním souzvuku vokálů, harmonia a banja pocit dívky ocitající se daleko od domova ve velkoměstě plném kriminality, rasismu a chudoby, kde „temným nocím vládne hrůza“.
A do třetice, abyste byli na koncertu připraveni: ukolébavku Child among the weeds od Lal Waterson odzpívají a cappella, ale tak, jakoby vám postel zastlaly kopřivami.
Neobyčejné písni si žádají neobyčejný doprovod a s ním Lady Maisery neměly nikdy problém.

Autor fotografie: Somhairle Macdonald