SAM LEE - photo by Andre Pattenden

SAM LEE (VELKÁ BRITÁNIE)

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ OSOBNOST ANGLICKÉHO FOLKU POSLEDNÍCH LET

PÍSNĚ BRITSKÝCH KOČOVNÝCH TRAVELLERŮ.

Do třetice budeme poslouchat anglického folkaře, ze kterého se mezitím stal umělec světového formátu.
Sam Lee totiž není jen obyčejný anglický folkař, to snad už je každému jasné, a na novém, cenami ověnčeném albu Old Wow je proto dobré snad úplně všechno. Až člověk pomalu neví, s čím začít. Poprvé před nás předstoupil s elektrickou kytarou, s naléhavou prosbou, abychom už konečně vzali na vědomí, že s přírodou to jde z kopce. Už předešlá dvě alba Sam nepřepjatě a přirozeně tématicky spojil s přírodou. „Mám pocit, že žijeme ve věku kulturního a ekologického zániku. A jen doufám, že pohled do minulosti, posílí naše úsilí zachránit budoucnost,“ tvrdí Sam. V žádném případě se od něho ale nedočkáme zdvižené pěsti velící k útoku, spoléhá se na lidovou lyriku obsahující dávné, a pokud jde o vztah k přírodním zákonům, prověřené pravdy. Není hipsterem hrajícím si na přírodního spasitele.
Člověk s tak autenticky citlivou duší jen jako jiní neumí dramaticky křičet, a o problému s devastujícími klimatickými změnami, které jsou pro někoho příliš velké, aby si dokázal představit následky pro další generace, proto zpívá a hraje svůj folk tlumeně, bez kázavého tónu, a než by svou angažovanost dával na odiv stavěním protestních barikád, raději vodí lidi do lesa zpívat s ptáky.
Sam Lee představuje ojedinělou osobnost, jejíž zjevení se obvykle nečeká, protože nikdo nepředpokládá, že by mohla existovat a ke všemu přišla s čímsi naprosto novým, pro co schází srovnání. Reakce nikoho nepřekvapila, natolik nevšedně na debutu  Ground of Its Own převrátilv roce 2012 folkové priority: dočkal se nominace na Mercury Prize, zvítězil ve snad všech prestižních anketách a jeho jímavému barytonu, nezvyklé kombinaci nástrojů, zahrnující decentní elektroniku, a přesvědčivým zaujetím pro romskou komunitu (Gypsies Traveller) podlehli nejen folkaři. Totéž platilo pro následující album The Fade in Time, znovu setrvávající v paradoxu: nikdo z členů skupiny neměl s anglickým folkem nic společného, zato s klasikou a avantgardou ano.
Spjatosti s přírodou nepropadl Sam zčistajasna: už v mládí se účastnil kursů přežití v divočině. A když na Folkovkách kdysi vyvedl návštěvníky do zámecké obory, vědělo se o Samových koncertech Campfire Club, kdy uprostřed anglických lesů pořádá intimní setkání okolo ohně za účasti spřízněných hudebníků, na které navazuje další, smysly pohlcující projekt Singing With Nightingales, u něhož „nevíte, jestli se dostaví spoluhráči“. Během května se v hlubokých lesích s nástroji a hlasy totiž přidává ke zpěvu slavíků, kteří se v tu dobu vracejí z afrického zimoviště na ostrovy. Zapálený ornitolog Sam si je vědom, že jakkoliv je slavík součástí mnoha britských legend, příběhů, básní a tradičních písní, díky postupu civilizace patří v Anglii mezi nejohroženější ptačí druhy.  V Londýně pořádá happeningy s ptačím zpěvem a podílel se na dvouminutovém mixu ptačího zpěvu Let Nature Sing, který se loni dostal do nejvyšších příček britské hitparády.
Desítky Samových koncertů uprostřed lesů v okolí Sussexu nebo ty přenášené online patří mezi největší události na hudební scéně posledních let, a vůbec ne proto, že se jich zúčastnili Pet Shop Boys, Bernard Butler, Justin Adams, Martin Green, Lisa Knapp a desítky dalších skvělých muzikantů, ale protože sepjetější vztah hudby s přírodou snad ani nenajdeme.
Letos Sam debutoval také jako spisovatel knihou The Nightingale: Notes on a songbird, vydanou v pevné vazbě i v osobně načteném audioformátu.
„Mám pocit, že lidové písně jsou v některých ohledech ptačím zpěvem – tím, že máme jako druh nejblíže ke kmenovému společenství a jakýmsi vrozeným výrazem, odkazujícím na naše stanoviště, společenství a naši závislost na zemi. Kniha je jakýmsi manuálem o tom, jak prozkoumávat a jít a být přítomen a využít svou iniciativu ve svém rozsáhlém bádání a zvědavosti – to je skutečně to, co je u všech těchto knih o přírodě tak důležité – a myšlenka pokusit se odhalit velmi romantický a velmi starý způsob, jak vyjít ven a naladit se na pocit úžasu.“
Na náladě Samovi nepřidal ani covid: zrovna se chystal na turné s albem Old Now a všude na něho netrpělivě čekali, i na Folkovkách, ale ze všeho sešlo. Chvíli smutnil, nakonec, aby prý posluchači nezapomněli, což vlastně ani nešlo, album vydal znovu, rozšířené však o šest skladeb.

Fotografie uvedená u tohoto profilu - Sam Lee u StoneHange - autor Andre Pattenden.