folkové prázdniny

NEJZÁSADNĚJŠÍ TRADIČNÍ IRSKÝ ZPĚVÁK

CHLAPÍK, KTERÝ SE NEMUSÍ DOTAZOVAT ZRCADLA, KDO JE V IRSKU NEJVĚTŠÍM FOLKAŘEM POSLEDNÍCH LET. TO VÍ I BEZ TOHO.

Pozvěte si domů Christy Mooreho, Donala Lunnyho, Andy Irvineho nebo Paula Bradyho a zeptejte se jich, kdo je podle nich v Irsku považovaný za nejzásadnějšího tradičního zpěváka dneška. Divná otázka, s ohledem na to, že přece každý z nich, takže byste vlastně zabrnkali na jejich ega. Přesto vám unisono zopakují, co veřejně prohlásili už mnohokrát: Daoirí Farrell. A to se podívejme, řeknete si možná, hezký vděk za to, že k nim vynikající kytarista, banjista a hráč na bouzouki a bodhran celý život vzhlíží a všechno, co prý umí, od nich odkoukal a nikdy se tím netajil. Ne, tak to není. Všichni do jednoho to mysleli upřímně, vědomi si toho, že Daoirí Farrell od nich důstojně přebral štafetu a v niterném položení do tradičních písní nemá dnes v Irsku opravdu snad konkurenci. Působivým, vypjatým a krásně znělým hlasem dokáže lidi přimět, aby v jeho osobním podání strnutě poslouchali tradiční písně, které předtím slyšeli už tolikrát. Pečlivě si je vybírá, naladí se na vyprávěné příběhy, do přednesu dává celé srdce a ochotně sděluje, kdy, kde a od koho se je naučil.
„Když zpívám, zavřu oči a přemýšlím o nich. Doslova vidím, jak se ty příběhy odehrávají před mýma očima. V tu chvíli nic jiného nevidím, a neslyším, co se okolo mě děje. A kdyby se vedle mě někdo s někým nahlas hádal, ani bych si toho nevšiml. Muselo by se přihodit něco opravdu strašného, aby mě to vyvedlo ze soustředění,“ odkryl Daoirí (čti Derry) tajemství své procítěné interpretace písní a balad.
Musíte to vědět, protože obrázek skromného umělce by bez toho nebyl úplný. Nepochází z hudební rodiny, nenarodil se s ambicí veřejně zpívat, a když ho k tomu přátelé poprvé donutili, vyhověl jim jen proto, že se před tím pořádně napil. „Bylo mě všechno jedno, živil jsem se jako elektrikář. Když jsem nad tím pak ale přemýšlel, uvědomil jsem si, že i když jsem ze sebe udělal úplného blbce, tak mě to vlastně bavilo,“ vyprávěl Daoirí o počátku proměny elektrikáře na folkovou hvězdu. Kariéru ovšem podepřel cílevědomostí a o hudbě začala přemýšlet vážně a do hloubky. Vystudoval několik universit, získal titul bakaláře i magistra, nicméně hlavní školy se mu dostalo od mentorů a kontakty s muzikanty. Především však v dublinském klubu An Góilín, kde se scházejí milovníci tradiční hudby a kde se naučil to nejcennější: být na pódiu sám, zpívat a hrát bez doprovodu. Na Folkovkách se ale představí s věhlasným dudákem Markem Redmondem a bodhránistou Robbie Walshem.
Naprosto ohromil už druhým albem True Born Irishman a od roku 2016 pobral snad všechna existující ocenění, včetně BBC Radio 2 Folk Awards.
Letošní album The Wedding Above In Glencree s ním natáčela ostrovní instrumentální špička. Vedle toho, že s ním Daoirí v podstatě postavil nádherný chrám, do světa ho vyslal nezpochybnitelný titulek: přelomové album irské tradiční hudby.

Autor fotografie: Eddie Kavanagh