MARIAN FRIEDL

FLÉTNY NAD OSLAVOU (CZ, HOLANDSKO, ÍRÁN)

FLÉTNY, CO DOKÁŽOU DÁT LIDSKÉ DUŠI HLAS

PROPOJENÍ FLÉTNOVÝCH NÁSTROJŮ Z RŮZNÝCH KOUTŮ SVĚTA, KDE HRAJÍ HUDEBNÍ PRIM.

Letos se zaposloucháme do zvuku fléten, o kterých se traduje, že dokážou dát lidské duši hlas a zklidnit pasoucí se stáda. Mezinárodně respektovaná hráčka z Holandska Liselotte Rokyta rozezní rumunský nai neboli Panovu flétnu, Mehdi Aminian z Íránu podélnou bezjádrovou flétnu ney z rákosu a Marián Friedl lidové flétny severozápadních Karpat z bezu a lísky. Takto společně ke všemu zcela poprvé, neboť není známo, že by tyto nástroje někdy v minulosti souzněly v jednom tónu.„Pokud jde o flétny, bylo to přání Jitky Šuranské, abych se jednou tahounem takového projektu stal já - myslím, že mi to poprvé navrhla už před třemi lety, ale já jsem se na to necítil. Teprve předloni jsem získal jistotu takže, když mě opět oslovila, vůbec jsem neváhal. To, že u toho Jitka nebude, je pro mě zdrcující, ale vím, jak moc si to přála a jak moc mi důvěřovala, takže jsem připraven to už kvůli ní zvládnout co nejlépe,“ říká Marian Friedl, také z Folkových prázdnin dobře známý hudebník, skladatel, etnomuzikolog a tvůrce autorské suity Beránci a vlci, odkud si do projektu Flétny na Oslavou přizval doprovodnou kapelu. Tvoří jí jazzmani Štěpán Flagar (klávesy, elektronika), Rosťa Hus (kytara), Martin Kocián (kontrabas) a Michal Wierzgoń (bicí, perkuse) a folklorní zpěvačka a houslistka ze Slovácka Petra Jelénková.
„Chtěl jsem propojit tři hudebně-kulturní areály, kde flétnové nástroje hrají významnou roli, ale současně jsem chtěl, aby šlo o výrazně rozdílné typy nástrojů s odlišnou technikou hry a druhem materiálu, ze kterého se vyrábějí. Protože jsem chtěl mít hodně kontrastní nástroje i geografické areály, byl také původně ve výběru hráč na japonskou šakuhači. Ten se ale nebude moci ze známých důvodů zúčastnit, a nakonec jsme tedy zvolili jako třetí flétnu rumunský nai. Společně s mými nástroji tak budou Karpaty lehce v převaze. Ale v případě Panovy flétny jde vzhledem k její konstrukci i pozici v rumunské tradiční hudbě o zcela jiný svět než moje lidové flétny. Myslím, že to spojení bude velmi unikátní,“ vysvětlil koncepci projektu Marian Friedl. K volbě Liselotte Rokyta a Mehdi Aminianiho ještě dodal: „Oba mě nadchli hlubokou znalostí tradic, z níž jejich nástroje vychází a současně schopností tento tradiční rámec překročit. To je přesně to, co sleduju sám.“ 
Mezinárodně respektovaná mistrovská hráčka na Panovu flétnu Liselotte Rokyta se narodila v Holandsku, před deseti lety se provdala na Moravu a hraje na flétnu, které se v Rumunsku říká nai. Hraje na ni lidovou venkovskou hudbu, hudbu rumunských profesionálních hudebníků zvaných Lautari i vážnou hudbu a je tak dobrá, že dnes patří mezi nejuznávanější nositele tradice hry na rumunský nai a jezdí dokonce do Rumunska i vyučovat.
Sama se také vzdělávala pod vedením těch nejlepších. Po základním dvouletém studiu u Damiana Lucy studovala Liselotte Panovu flétnu u mezinárodně uznávaného rumunského virtuóza Nicolae Pîrvu na Conservatoriu v Hilversumu a v Amsterdamu. Během studia absolvovala mistrovské kurzy u Simiona Stanciu a Gheorghe Zamfira. Do Rumunska jezdí opakovaně od svých osmnácti let a rumunsky také plynně hovoří.
Liselotte spolupracuje pravidelně s předním kanadsko-nizozemským varhaníkem André Knevelem, ale také s nizozemským Martinem Mansem nebo naším Jaroslavem Tůmou. S manželem Janem Rokytou pak vytvořili netradiční nástrojové duospojením Panovy flétny a cimbálu. Koncertní program manželů Rokytových obsahuje jak folklórní hudbu východní Evropy, tak i transkripce a původní skladby pro tuto nástrojovou kombinaci od Claude Debussyho nebo Bély Bartóka.
Íránský hráč na flétnu ney a další nástroje Mehdi Aminian dnes žije ve Vídni a v Rakouské akademii věd se věnuje tématu mizení kultur. V roce 2013 založil mezinárodní projekt Roots Revival - platformu poskytující mladým hudebníkům s autentickým zázemím z mnoha světových hudebních kultur příležitost navázat mezi sebou dialog. "Kořeny, to jsme my. Není to tak, že jsme prvními lidmi na Zemi. Jsme sbírka milionů let zvyků, které se postupně vyvíjely. Jsme ve fázi představující to, co bylo za námi“, tvrdí Mehdi. Společně s projektem Roots Revival razí osobní přesvědčení, že i tisíce let stará hudba se ve svém vývoji nikdy nezastavila a není potřeba lpět na jejím tradičním podání, protože je úzce spojena s přítomností žijícími lidmi.