MEHDI AMINIAN & MARIAN FRIEDL & PETRA NACHTMANOVA

ROOTS REVIVAL NAD OSLAVOU

TRADIČNÍ FESTIVALOVÝ PROJEKT TŘÍ OSOBNOSTÍ WORLD MUSIC

MEHDI AMINIAN, MARIAN FRIEDL & PETRA NACHTMANOVÁ S PŘÁTELI.

Niněry, harfy, housle a loni třeba flétny. O tom, co na koncertu od týden zkoušejících muzikantů uslyšíme, jsme se sice mohli dopředu pouze domnívat, hranice naší fantazie však přece jenom v minulosti limitovala volba nástrojů. Letos to budeme mít složitější. Nepůjde ani tak o nástroje, jako spíš o hudební vklady protagonistů, a ty jsou jak zeměpisně, tak náplní pořádně rozlétané. Posuďte sami: hráč na flétnu ney Mehdi Aminian bude preferovat íránskou hudbu, multiinstrumentalista Marian Friedl zřejmě beskydskou, i když u něho jeden nikdy neví, a Petra Nachtmanová s loutnou saz poetické písně anatolských bardů. Při uvažování, kterým směrem trojice zamíří, nám moc nepomůže ani vědomí, že budou mít po boku perkusistku Noru Thiele s kontrabasistkou Helene Glüxam, to protože obě jeden den hrají jazz, následující klasiku a mezitím hudbu ze Středního východu.
Takže co od letošní sestavy můžeme čekat? Bezpochyby nádhernou, procítěně odzpívanou a mistrovsky odehranou hudbu, což přesně odpovídá záměrům mezinárodního projektu Roots Revival, mající za cíl propagovat hudební tradice z celého světa a podporovat multikulturní umělecký dialog. V duchu představ Mehdi Aminianiho, který projekt v roce 2013 inicioval a s Roots Revival Ensemble překlápí do živých vystoupení a nahrávek. A tím se dostáváme k možnému středobodu letošního koncertu na Folkovkách a tedy ke zcela čerstvému albu Ashik, natočenému s Petrou Nachtmanovou, a prvním ze třech plánovaných a zaměřených na hudební kulturu turecké Anatolie neboli Malé Asie. Měli byste také vědět, že k partnerům tak záslužného projektu patří Folkové prázdniny. To jen abyste se nedivili, kde se na obalu vzalo logo festivalu.
Mariana Friedla asi netřeba blížeji představovat, ale pro jistotu a krátce. Multinstrumentalista, skladatel, etnomuzikolog, autor vlastních skvělých alb vycházejících z beskydských tradic a tvůrce autorské suity Beránci a vlci. Letos vydal album Černobílý svět, na kterém společně s Martinem Kociánem své skladby „oblékl do elektrokabátku“ a proto o albu mluví jako o „elektrofolkovém komentáři k současné krizi“. Také si dobře pamatujeme, že byl Marián blízkým spolupracovníkem Jitky Šuranské, od které i letos převzal patronát nad residenčním koncertním projektem Folkovek, takže na něm bude hodně záležet, co s Roots Revival Ensemble a zpěvačkou Petrou Jelénkovou společně vymyslí.
Íránský hráč na flétnu ney a další nástroje Mehdi Aminian se v současnosti v rakouské akademi věd věnuje tématu mizení kultur. O mezinárodním projektu Roots Revival říká: „Kořeny, to jsme my. Není to tak, že bychom byli prvními lidmi na Zemi. Jsme sbírkou milionů let zvyků, které se vyvíjely. V této fázi představujeme to, co bylo za námi.“ S Roots Revival pak razí přesvědčení, že i tisíce let stará hudba se ve svém vývoji nikdy nezastavila a není potřeba lpět na jejím tradičním podání, protože je úzce spojena s přítomností.
Německá kontrabasistka Helene Glüxam konkrétní druh hudby nijak výrazně nepreferuje a klidně si zahraje i pop. Doma je však nejvíc v jazzu a známe ji dobře z íránko-kurdské skupiny Kurdophone a patří k členům Webern Chamber Philharmonic Orchestra.
Nora Thiele pochází z Lipska a patří k předním evropským perkusistům, i když nejvíce vyniká ve hře na rámové bubny. Je uměleckou ředitelkou Playgroundfestival Weimar a pokud jde o styly, těch se u Nory nikdy nedopočítáte, protože je přesvědčená, že umělecké hranice jsou jen imaginární iluzí, a na světě je úplně všechno dokonale propojené – lidé, náboženství, kultury a epochy.
„Loutna saz nemůže být klíčem ke špatným dveřím, otevírá pouze ty dobré, a pokud chcete, aby byla slyšet vaše slova, neobejdete se bez ní. Teprve když se spojí slova se zvukem sazu, stávají se z nás lidské bytosti,“ slyšíme říkat ve filmu Saz - The Key of Trust. Zachycuje cestu vídeňské rodačky česko-polského původu Petry Nachtmanové za tajemstvím sazu neboli loutny bağlama. Začíná v Berlíně, kde žije, v komunitě tureckých emigrantů, kde poprvé saz slyšela a pokračuje do Anatolie a dál na Kavkaz až do Íránu. Po prvotním okouzlení totiž Petra pochopila, že s výukou hry na loutnu na sebe bere závazek studia její úžasné historie, stylové a regionální rozmanitosti a přímého napojení na súfijskou odnož šítského islámu, konkrétně na Alevity a řád Bektaši. Vedle sólového vystupování hraje Petra anatolský repertoár také s francouzskou skupinou Telli Turnalar, tureckým multiinstrumentalistou Ceyhunem Kaya a když se k nim v projektu Karmatürji přidá hvězda berlínské elektrotaneční scény, slavná producentka İpek İpekçioğlu, uvádějí anatolskou hudbu o 21. století. Manžel Petry Ceyhun Kaya se k projektu připojí také.