MUZIKAŠA
LIDOVÉ PÍSNĚ A VYPRÁVĚNÍ Z NIVNICE
NOCTURNO S HLAZENÍM LIDOVOU PÍSNÍ V KOSTELE SV. JANA KŘTITELE.
Přijedeme vám s naší rodinou cimbálovkou zahrát a zazpívat, třeba i pod stromem, ale když nás pustíte někam dovnitř bude lépe a v kostele kostel sv. Jana Křtitele, no páni, tam bude úplně nejlépe, protože ty naše lidové písničky jsou tak trochu existencionální, ale nebojte, tohle nocturno vás i pohladí, vzkázal dopředu soubor Muzikaša vedený primášem Vlastimilem Ondrou. Možná si pana učitele s akordeonem, který už po desetiletí vede folklorní soubory v Nivnici a na základce o přestávkách s dětmi zpívá pamatujete z roku 2019, kdy s Jiřím Plockem v témže kostele uvedli nádherné pásmo lidového zpívání Moravské hlasy. Letos nám Muzikaša představí své nejoblíbenější písně z rodné krajiny Komenského pod Bílými Karpaty z východního Slovácka.
„Lidová kultura byla kolem nás stejnou samozřejmostí jako vzduch, který jsme dýchali. Prarodiče z Boršic u Blatnice nám vyprávěli o černokněžníkoch, na rodinných oslavách se zpívaly do ochraptění boršické Kač, kač, kač, kačena a s nivnickými dědáčky jsme uprostřed nekonečného družstevního řádku řepy poslouchali legendární rodinné příběhy a vzpomínky na předky, které jsme už nezažili. Dnes už to samozřejmost není. Lidová kultura je odsunutá mimo zorná pole dospělých i jejich dětí. Doba zrychlila natolik, až hloubce lidových písní utekla. Když hrajeme a zpíváme, hledáme vlastně všechny možné cesty kudy proniknout zpět do té dnes už prakticky nepřístupné tajemné „Trnkovy zahrady“ lidové kultury,“ uvádí Vlastimil Ondra s připomínkou, že nám v kostele bude mezi písněmi také vyprávět o tom, proč je podstatné i ve 21. století zpívat třeba o kameni, který pod vodú pluje, o laštověnce letící nad černou zemí či o hrušce v širém poli.
Autorka fotografie na seznamu účinkujících: Gabriela Vávrová
