folkové prázdniny

JAK SE NECHAT OČAROVAT ROMSKÝMI PÍSNĚMI

SLOVENSKÁ ZPĚVAČKA S KAPELOU ŠPIČKOVÝCH MUZIKANTŮ ZPÍVÁ ROMSKÉ PÍSNĚ.

Jak nejupřímněji vyjádřit vztah k Romům, ačkoliv jste gadžo? Začnete zpívat jejich písničky a neděláte z toho estrádu. Britskému folkaři Samu Lee za to dokonce mezi sebe nikoho moc nepouštějící romská komunita darovala k volnému použití své rodinné hudební stříbro, zatímco slovenskou zpěvačku Júlii Kozákovou s radostí doprovázejí romští muzikanti. Z počátečních obav, co řeknou na to, že přebírá jejich písně, ji pak Romové vyléčili po svém: na koncertech s Julií zpívají jako by patřila mezi ně, což lze navíc brát za vyznamenání pro někoho, kdo se s těmi písničkami nenarodil, ale od třinácti let se je učil zpívat ve sboru Čhavorenge vedeném Idou Kelarovou. Mimochodem jako jediné neromské děcko a osvětové práci se dodnes věnuje v projektu O Gadže Bašaven. V rozhovoru pro web Hate Free Culture na otázku, co pro ni znamenají romské písničky odpověděla: „Mají pro mě ohromnou emoční hloubku, to široké spektrum – od hlubokého smutku až po živelnou radost mě moc baví. Pro mě jsou tyto dva póly natolik vzdálené, že mi nabízejí hluboké prožití radosti a smutku. To je pro mě něco, co jsem jinde nenacházela.“
V profesionální kariéře, po vystudování antropologie a sociální antropologie na londýnské SOAS University, pokořila Júlia další metu: s romskými písněmi zaujala odborníky a mezinárodní publikum. Za vynikající album Manuša (Lidé) získala v roce cenu Radio_Head Award, dostala se s ním do významných žebříčků world music, pozvali ji s kapelou na veletrh Womex a v magazínu Songlines je vychválil jeden z největších znalců evropské romské hudby Garth Cartwright.
„Romské písně jsem přijala do svého života a zpívám je s láskou a respektem. Přeji si, abychom se nechali obohacovat dary ostatních a dělili se o ty své,“ řekla Júlia Kozáková o svém vztahu nejen k romské hudbě.

Autor fotografií: Ondrej Irša