V červenci 2025 se v Náměšti nad Oslavou v rámci festivalu Folkové prázdniny uskutečnil již 22. ročník mezinárodní kolokvia Od folkloru k world music. Setkání zástupců akademické a publicistické obce i hudebníků věnujících se zejména hudbě lidové, populární, folkové, etnické a world music proběhlo poprvé v roce 2003. Bylo zamýšleno jako diskusní platforma pro řešení aktuálních témat či problémů i místo pro sdílení výsledků práce. První kolokvium bylo spíše terminologické, ostatní se už nesla v duchu předem daných témat, která přiměla zúčastněné přemýšlet o hudbě ve velmi rozmanitých souvislostech.
Téma letošního kolokvia – puristé a inovátoři – může na první pohled vyvolat dojem hledání protikladů. Svědčilo by pro to i zalistování českým Slovníkem cizích slov, který u termínu purismus uvádí, že jeho obsahem je úsilí o stylovou čistotu či očistění národních jazyků od cizích vlivů, a naopak inovace je obnovení, zdokonalení či zavedení něčeho nového. Tvůrčí snažení puristů či inovátorů však nemusí vždy představovat protiklady – obě cesty, přes různá východiska, vedou vedle sebe a ti, kdo po nich jdou, se vzájemně potřebují. Když český spisovatel Karel Čapek uvažoval v této dichotomii o češtině, mj. napsal: „Konflikt mezi puristy a námi druhými je zbytečný: puristům náleží škola; nám náleží mluvit, sdělovat se a básnit – a čas od času, jako se prakticky vracíváme k čisté násobilce, se obracet k čisté mluvnici své řeči.“ (K. Čapek: O dnešním jazyce. Lidové noviny 7. 2. 1932)
První část příspěvků dvoudenního kolokvia byla věnována především folkloru – jednotlivcům, spolkům, institucím či projektům dokumentujícím či prezentujícím zejména evropskou tradiční (lidovou) hudbu. Diskutovalo se o vytváření obrazu lidové tradice v kontextu purismu i inovátorství, o lidovém divadle, o inovacích umožňujících snadnější využití lidových hudebních nástrojů, o přístupu slovenských dětských folklorních souborů nebo moravských cimbálových muzik k tradici či o nutnosti kombinovat purismus s inovacemi při rekonstrukci tradiční hudby, o které máme jen omezené množství pramenů. Zmíněna byla také např. role dvou estonských divadelních spolků pro rozšíření povědomí o estonském kulturním dědictví v době před osamostatněním této země.
Druhá část programu kolokvia se zabývala mylnými představami hudebních publicistů a historiků. Ukázala, že „čisté“ ikony tradičního amerického blues nebo bluesové hudby, jako jsou Howlin’ Wolf a Jimmie Rodgers, byli ve skutečnosti inovátory. Řešila rovněž otázku, nakolik byla tradiční irská lidová hudba „čistá“. Na příkladech současných polských a afrických hudebníků probíhala diskuse o tom, jak se dnešní (nejen folkoví) hudebníci vyrovnávají s těžkým břemenem tradice a jak si ji přizpůsobují. A také o tom, jak obtížné může být pro evropské hudebníky a publikum proniknout do zcela odlišného kontextu afrických mluvících bubnů.V návaznosti na českou premiéru filmu A Complete Unknown (v ČR uvedeno na počátku roku 2025 pod názvem Bob Dylan, Úplně neznámý), vycházejícího z knihy Elijaha Walda o newportském folkovém festivalu z roku 1965 (Dylan Goes Electric! Newport, Seeger, Dylan, and the Night that Split the Sixties, 2015; české vydání Dylan se dal na elektriku! Newport, Seeger, Dylan a noc, která rozdělila šedesátá léta minulého století), poskytl folkový festival, jenž se stal rockovým, účastníkům kolokvia dostatek podnětů k zamyšlení, a stal se dokonce tématem denního bulletinu festivalu. Jak však ukazují příspěvky tohoto sborníku, skándály, rozpory a diskuse pravidelně provázejí vývoj (nejen tradiční) hudby a spory mezi puristy a inovátory jsou jejím hnacím motorem. Je to tedy příběh, který nikdy nekončí.
Příspěvky, které odezněly na kolokviu – z nichž většinu obsahuje tento sborník – potvrdily, že tradiční a inovativní přístupy v hudbě nejsou protiklady, ale vzájemně se doplňujíci směry či způsoby myšlení. Filosofický rozměr pohledu na tuto nikoliv dichotomickou dvojici na kolokviu prezentoval norský hudební publicista Sigbjørn Nedland, dlouholetý zastánce mezikulturního hudebního dialogu. Jeho text tak symbolicky uzavírá tento sborník.

^{(úvodní text sborníku)}

Od folkloru k world music: PURISTÉ A INOVÁTOŘI

• OBSAH (PDF)
• Úvodem (PDF)
• Introduction (PDF)
• Martina Pavlicová – Lucie Uhlíková | Puristé, inovátoři a vytváření obrazu folklorní tradice: Folklor jako dobová kulturní  reprezentace (PDF)
• Martina Pavlicová – Lucie Uhlíková | Purists, Innovators, and the Shaping of the Image of Folklore Tradition: Folklore as a Cultural Representation of Its Time (PDF)
• Jiří Čevela | Herní příležitost jako dramaturg – úvahy nad repertoárem cimbálových muzik na Slovácku (PDF)
• Juraj Hamar | Puristi, novátori a tí druhí na príklade scénickej tvorby pre detské folklórne súbory na Slovensku (PDF)
• Bernard Garaj | Výroba ľudových hudobných nástrojov na Slovensku v priesečníku purizmu a novátorstva (PDF)
• Bernard Garaj | The Making of Folk Musical Instruments in Slovakia at the Intersection of Purism and Innovation (PDF)
• Marian Friedl | Inovátor pod rouškou puristy – o projektu Kuhländische Lieder (PDF)
• Marta Ulrychová | Hořické pašijové hry v rukou inovátorů (PDF)
• Iivi Zájedová | Vanemuine a Estonia: historické peripetie dvou předních estonských divadel (PDF)
• Radvan Markus | Marsyas, Apollón a nejstarší dějiny irské hudby (PDF)
• Antonín Procházka | Bubny, které mluví (PDF)
• Milan Tesař | Současné tendence v polské world music: mezi tradicí a experimentem (PDF)
• Brad Vice | Howlin’ Wolf Inside/Outside the Delta: Blues Purity and Innovation (PDF)
• David Livingstone | The ‘Father’ of Country Music: Jimmie Rodgers as Innovator (PDF)
• Petr Dorůžka | Od mahlerovské citace o plameni a popelu k dylanovskému skandálu s elektrickými kytarami (PDF)
• Sigbjørn Nedland | Innovation from Tradition (PDF)
• Medailony autorů (PDF)
• Notes of Contributors (PDF)

• Celá publikace (PDF)